Vážení sousedé, otázku vytápění jsme připomněli již minulý rok ve specializovaném článku o úsporách při vytápění. Nyní nastal čas, kdy bychom se měli věnovat otázce vyúčtování a co přináší výsledky náměrů indikátorů tepla instalovaných v našich bytech. Podle zkušeností z jiných SVJ může přinést první rok užívání indikátorů poměrně nepříjemná překvapení – zvláště v případě, že obyvatelé domu vytápějí své byty bez ohledu na projekt otopné soustavy a nedodržují vyhlášku v části týkající se teplotní stability v domě. V takovém případě se velmi zásadně prohlubují rozdíly v naměřených hodnotách, kdy může docházet až k extrémním rozdílům, které se pochopitelně projeví i na vyúčtování. Někteří obyvatelé domu mohou vlivem takového jednání zaplatit o tisíce korun více, než jsou zvyklí.
Předejít nepříjemným překvapením lze (v prvním roce po instalaci indikátorů tepla) poměrně snadno i tím, že je stanoven poměr výpočtu tak, aby případné velké rozdíly v naměřených hodnotách neměly tak zásadní vliv na výslednou částku ve vyúčtování. To znamená – v prvním roce neurčit poměr 40:60, ale 50:50 nebo jiný. Možné je provést i mimořádný odpočet a virtuální rozúčtování v polovině prvního roku po instalaci indikátorů. Toto rozúčtování obyvatelům domu napoví, jak na tom se spotřebou tepla aktuálně jsou. Takové průběžné rozúčtování nabízí řada firem při instalaci instalaci bezdrátových indikátorů tepla – obyvatelé domu tak vidí každý měsíc svou spotřebu tepla online na internetu. (Takové řešení samozřejmě vyžaduje speciální hardware, který průběžné odečty umožňuje).
Od roku 2016 je potřeba počítat s tím, že platí nová vyhláška (269/2015 Sb.) pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii. Nová vyhláška pro zachování vyšší míry spravedlnosti a zajištění odpovědnějšího chování při vytápění přináší poměrně zásadní změnu. Více se dozvíte ve specializovaném článku v části pro přihlášené uživatele.
Zásadní je udržení teplotní stability v domě
Vyhláška 194/2007 Sb., ale i odpovídající ČSN určuje teplotu, na kterou mají být vytápěny všechny bytové jednotky, aby bylo dosaženo teplotní stability v domě. Od této teploty je možné se odchýlit pouze za stanovených podmínek a ve stanovených denních (resp. nočních) hodinách.
K narušení teplotní stability v domě může dojít více způsoby (pro tentokrát opomeneme možné závady na izolaci domu). Jedním z nich je na příklad uzavírání termoregulačních ventilů při opuštění bytu. Obyvatelé domu, kteří pravidelně zcela vypínají topení si neuvědomují, že teplo se všemi směry šíří z vytápěných prostor do těch chladnějších. Z toho vyplývá, že pokud vypnete topení vy, poklesne teplota ve vašem bytě jen nepatrně, protože teplo se k vám začne šířit od sousedů. Takové počínání je nedovoleným obohacováním, které lze v extrémních případech vymáhat i právní cestou – samozřejmě včetně způsobené škody.
Mysleme tedy na to, že má-li být docíleno teplotní stability v domě i spravedlivého rozúčtování tepla, měli by všichni obyvatelé domu topit s rozumem a pokud možno podle stejných zásad. Udržovat celý dům vytápěný na zvolenou teplotu, od které se lze krátkodobě odchýlit po dobu nepřítomnosti v bytě nebo v nočních hodinách. V našem případě by to tedy znamenalo vytápět byt po celý den například na stupeň I. – II. po dobu nepřítomnosti v bytě a na stupeň II. – III. v době, kdy pobýváme v bytových jednotkách. Je však nutno počítat s tím, že za udržování vyšší teploty (stupeň IV. a V.), než je průměr, si každý obyvatel domu připlatí více.
Ideálním způsobem, jak zajistit teplotní stabilitu v domě je vysvětlení problému obyvatelům domu. Domluvit se na vhodném průměrném nastavení topení v domě (problém je, že subjektivní pocit tepla v bytě je u každého individuální) a odpovídajícím způsobem nastavit i centrální regulační zařízení, které je v domě nainstalováno. V našem případě je to (v předchozím článku zmíněný) EKOREG. Teplo je v domě potřeba zajistit vždy, ale jen díky odpovědnému chování obyvatel za něj všichni platí odpovídající a v rámci možností spravedlivou částku.
Co způsobuje extrémní rozdíly v náměrech?
Téměř neodpustitelné je, pokud se některý z obyvatelů domu rozhodne prodat svou bytovou jednotku, nebo ji dlouhodobě neobývat a z tohoto důvodu vypne v celém bytě všechny termoregulační ventily topení do polohy ochrany proti zamrznutím. Takoví lidé se neoddiskutovatelně dopouští nedovoleného obohacení, protože doslova využívají k vytápění své bytové jednotky své sousedy. Navíc mohou těmto sousedům způsobit i zdravotní potíže. Obyvatelé bytu, který sousedí s nevytápěnou bytovou jednotkou mají velký problém s vytopením bytu i na nejvyšší možná nastavení termoregulačních hlavic, protože teplo konstrukcí uniká do prázdného bytu. Současně dochází ke vzniku tepelných mostů a na stropech či stěnách místností může docházet k silné kondenzaci vlhkosti a tím k možnému růstu plísní na stěnách místností.
Jak se proti takovému jednání bránit? Především je nutno pověřit výbor, aby analyzoval výsledky náměrů indikátorů. V případě velkých výkyvů (o více jak 40% od průměru) je nutno, aby byl takový obyvatel bytu informován, že narušuje teplotní stabilitu v domě. V případě prodeje bytů je nutno kontrolovat, zda-li vlastníci těchto bytových jednotek nevypnuli termoregulační ventily topení (pozná se z náměrů) a pokud ano, poskytnout veškeré dostupné podklady včetně náměrů indikátorů pro případný soudní spor, kde se mohou vlastníci okolních bytových jednotek domáhat kompenzace za způsobenou škodu.
Chcete-li se dozvědět více o tom, jak můžete šetřit náklady na vytápění i při dodržení vyhlášky a norem, přečtěte si článek “Jak ušetřit výdaje za topení na stránkách pro přihlášené uživatele”. Pokud nevíte, jaké změny přináší nová vyhláška v oblasti rozúčtování nákladů na vytápění, přečtěte si článek “Rozúčtování nákladů na vytápění v roce 2016″. Tyto články jsou dostupné všem uživatelům s prémiovým přístupem a pro přístup k nim se musíte přihlásit.