Zásah Policie ČR v našem domě

Vážení sousedé, dne 7.11.2017 v brzkých ranních hodinách došlo ke konfliktu mezi několika obyvateli našeho domu. Příčinou konfliktu byl chronický problém s nefunkčností zavírače vstupních dveří a s tím spojenou hlučností. Tato závada, spolu s neohleduplností některých obyvatel domu, hrubě narušuje noční klid a klidné soužití v domě. Někteří obyvatelé domu nerespektují, že od 22:00 do 6:00 platí noční klid a všichni občané by se měli zdržet jakýchkoli hlučných projevů, mezi které patří i hlučné zavírání vchodových dveří nebo hlasitý štěkot psa. Vzhledem k tomu, že výbor SVJ problém se vstupními dveřmi neřeší, vygradovala situace až do otevřeného konfliktu, který mohl skončit krveprolitím. V našem domě zasahovali příslušníci 3 výjezdových vozů PČR. Vzhledem k tomu, že je celá záležitost v šetření PČR, nebudeme k průběhu vzniklé situace uvádět další podrobnosti. Přesto však si dovolím osobní komentář. Zoufalí lidé, dělají zoufalé věci. V okamžiku, kdy žijeme v domě, kde výbor SVJ ignoruje dlouholetý problém s funkčností vstupních dveří i přesto, že je tato otázka otevírána na všech shromážděních, nelze se divit, že se situace v domě může vyhrotit až do rovin naprosto nečekaných. Pokud se výbor SVJ místo řešení zásadních problémů věnuje budování kompostu a stříhání keřů, nelze se divit opravdu ničemu. Osobně nejsem příznivcem toho, aby se sousedské spory řešily v pět hodin ráno na chodbě domu, kdy je naprosto nepopiratelně porušován noční klid, ale lidsky dokážu pochopit, když ve spánkově deprivovaném člověku tzv. bouchnou saze a chce věc řešit hned. Zvláště, pokud ji s představenstvem družstva a některými nájemníky řeší opakovaně bez jakéhokoli hmatatelného výsledku.  Jistě, existují podstatně diplomatičtější způsoby, než hlasitá výměna názorů za použití řady expresivních výrazů z obou stran, ale jak jsem zmínil, z lidského hlediska naprosto chápu, že situace vygradovala. Co ovšem naprosto nedokážu pochopit je ten fakt, že je někdo schopen řešit sousedský spor vyhrožováním zbraní. Jako obyvatele domu mě velmi zneklidňuje zjištění, že někdo, kdo vlastní zbraň, nedokáže vyhodnotit závažnost či nezávažnost takové situace a je schopen řešit spor takovým krajním způsobem. Byli jsme malý krok od možného neštěstí tří lidí. Je zcela na místě uvědomit si, že v poměru k hodnotě lidského života je bouchání dveří banalitou a za poškození zdraví nebo ztrátu lidského života rozhodně nestojí. Jako členové SVJ a družstva máme možnost ovlivnit, kdo v našem domě v nájemních bytech bude bydlet. Současně bychom měli vyvodit důsledky z nečinnosti výboru SVJ, který má na této situaci svůj podíl –  dlouhodobě nevyřešeným problémem se vstupními dveřmi. Současně bychom měli vysvětlit nájemníkům družstevních bytů, že konfliktům je možné předcházet empatií a ohleduplností vůči ostatním. Pokud někdo musí venčit svého psa ve čtyři ráno, měl by tak učinit tak, aniž by rušil noční klid. Psovi lze ve štěkání efektivně zabránit náhubkem nebo důslednou výchovou. Současně i nefukční dveřní zavírač dveří můžeme při troše ohleduplnosti dočasně nahradit všichni tím, že budeme důsledně dveře dovírat rukou tak, jak jsme se již dvakrát na shromáždění SVJ dohodli. Problémy se dají řešit, každý z nás by si měl položit otázku, jak k takovému smírnému řešení, můžeme pomoci. Ti, kteří takového elementárního slušného chování nejsou schopni musí  konečně pochopit, že ho lze vymáhat i silou – formou občansko právní.