Vážení sousedé, velmi mě těší, že řada obyvatel naší ulice konečně pochopila, že kompost mezi borovicemi slouží pouze k likvidaci zeleného odpadu z našich pozemků a nelikvidují zde svůj vlastní bioodpad tak jako dříve. Věřím, že k tomu přispěla nejen plastová informační cedule, kterou jsem nechal na svůj náklad vyrobit a na kompost nainstaloval, ale i domluva některým sousedům z okolních domů. Přesto kompost v pravidelných intervalech kontroluji a snažím se odstraňovat vše, co by v něm nemělo být.
Od okamžiku, kdy byla do kompostu nasypána čerstvě posekaná tráva se bohužel potýkáme s velmi nepříjemným zápachem, kterým “kompost” zamořuje okolí. Pokud má někdo v úmyslu posekanou trávu likvidovat na sběrném dvoře, nic mu nebrání v tom, aby takovou trávu ihned po posečení ukládal v igelitových pytlích a následně odvezl. Podle zkušenosti z prvního sečení se tráva pohodlně vejde do jednoho velkého 250 litrového igelitového pytle.
Vyhodit trávu do ohrady (kterou i sám výbor SVJ označuje jako kompost), zde ji nechat několik dnů/týdnů hnít a zapáchat a pak ji odvézt na sběrný dvůr je naprosto zbytečný a nesmyslný krok. Tráva může svůj objem snížit i v igelitových pytlích (jak jsme si ověřili před několika lety, kdy trávu dobrovolně sekala svou ruční sekačkou jedna z nájemnic) a nemusí svým zápachem nikoho obtěžovat.
Jak jste si mohli všimnout, tak listí z pozemku, slupky ze zeleniny ani zelená nať z domácností promísená se suchou trávou doposud nevytvářely žádný obtěžující zápach, který by bylo nutno řešit. Hromada zahnívající trávy však problém představuje. Každý, kdo měl někdy vlastní zahradu (nebo dával pozor na ZŠ) ví, že jen z posekané trávy ještě nikdy nikdo kompost úspěšně nevyrobil. Pro úspěšný proces, jehož výsledkem má být kvalitní kompost, je totiž potřeba ukládat složky ve správném poměru a udržovat v patřičné vlhkosti. Měli bychom se tedy rozhodnout zda-li chceme skutečně provozovat kompost a pak se tedy podle toho o něj starat nebo zda-li chceme mít pouze ohradu zahnívající trávy, kterou potom, co patřičně znechutí všechny kolemjdoucí a přitáhne pozornost odboru životního prostředí MČ, odvezeme na sběrný dvůr. Není tedy lepší trávu na sběrný dvůr odvést rovnou nebo po několika dnech po uložení do pytlů?
Jaké máme možnosti?
Ano, chceme provozovat kompost
Pokud chceme provozovat kompost, měl by výbor SVJ informovat členy o tom, co se smí a co se nesmí do kompostu vyhazovat. Současně by se měl omezit přístup do kompostu pouze na obyvatele našeho domu, abychom předešli likvidaci bioodpadu z celé ulice na našem pozemku. Předejdeme pak hysterickým výlevům nějakého zakomplexovaného jedince, který píše anonymy zeleným fixem na nástěnku a obviňuje z chyb výboru členy, kteří se vznikem kompostu nemají vůbec nic společného. Někdo by se měl o kompost starat. Abychom neměli s údržbou kompostu příliš práce, jeví se jako ideální řešení použití enzymatického přípravku, který by proces likvidace bioodpadu urychlil. Prostředků je na trhu celá řada. Osobně mohu doporučit například přípravek od firmy SUBIO (za 160 Kč), který funguje spolehlivě a za velmi příznivou cenu. Věřím, že řada z vás je schopna navrhnout další, se kterými má dobrou zkušnost. Otázkou je, zda-li nevzhlednou prkenou ohradu nevyměnit za kvalitní (a především zamykatelný) kompostér, který se dá pořídit už za 1500 Kč.
Ne, nechceme provozovat kompost
Pak tedy nedávejme příležitost celé ulici na našem pozemku vyhazovat bioodpad a posekanou trávu vždy odvezeme v igelitových pytlích na sběrný dvůr (a je jedno jestli ihned nebo za dva dny).
Ne, nechceme provozovat kompost, ale chceme dát obyvatelům domu příležitost likvidovat ekologicky bioodpad
Není nic jednoduššího než si u Pražských služeb zaplatit kontejner na bioodpad. Máme na výběr ze dvou možností. Buď 120 litrový kontejner za 782 Kč nebo 240 litrový kontejner za 1521 Kč (za 8 měsíců pravidelného svozu bioodpadu, cena je s DPH a při 14 denní frekvenci). Vzhledem k tomu, jak se v našem domě v minulosti plýtvalo, považuji tuto částku za naprosto směšně nízkou a vyřešila by jak problém s likvidací trávy, tak bioodpadu z domácností. Současně bychom o ekologii jenom nemluvili, ale skutečně se ekologicky chovali!
Jaký je můj názor?
Osobně se kloním ke kombinaci první a třetí varianty. Osobně bych uvítal, kdyby SVJ zakoupilo zamykatelný kompostér, kde bychom mohli vytvářet kompost ze zelených zbytků z našeho pozemku a ten pak použít při péči o pozemek. Jen pro představu – každý rok mě nákup ekologických hnojiv a kvalitního substrátu stojí téměř 1500 Kč. Současně bych uvítal, kdyby SVJ za 1521 Kč zajistilo svoz bioodpadu. Ve speciálním kontejneru na bioodpad by se prioritně likvidovala posečená tráva (pokud bychom ji nepotřebovali jako dusíkatou složku do kompostu) a pochopitelně i bioodpad z domácností obyvatel domu. Jak jsem měl možnost si již ověřit, celá řada obyvatel domu je tomuto řešení nakloněna.